SRPEN

Rybízy a angrešty, ale také třešně, višně, meruňky a broskve jsou sklizené, je nejvyšší čas k letnímu řezu. Odstraňte staré letorosty a prostříhejte keř nebo strom tak, aby měl dostatek místa na mladé výhony. Slízejte letní jablka a blumy, nezapomínejte na zálivku podzimních jabloní, hrušní a slivoní, aby měly dostatek živin pro tvorbu pěkných plodů. Jablka a hrušky napadené škůdci nebo hnilobou otrhávejte. V suchém počasí se často objeví jemné pavučinky svilušek. Chemii při dozrávání plodů raději nepoužívejte, ale rázně proti nim zakročte neškodnými přípravky na bázi lecitinu nebo řepkového oleje. Po sklizni proveďte ještě jeden postřik proti obaleči jabloňovému, který často decimuje jabloně a slivoně. Sbírejte poslední maliny a ostružiny a jakmile přestanou plodit, uřízněte výhon nízko nad zemí.

Letní řez ovocných stromů a keřů

Léto je v plném proudu a právě teď, když jste sklidili první ovoce ze stromů, nastala ideální chvíle, kdy sáhnout po nůžkách a pilce. Nejde o nic radikálního, jenom o jemný zásah, který ovocným stromům a keřům výrazně prospěje. Letní řez má své důvody: omlazuje, formuje, podporuje plodnost a připravuje dřeviny na další sezonu. Připravte si rukavice, ostré náčiní a věnujte své zahradě chvíli péče. Za rok vám to oplatí bohatou úrodou.

Zatímco zimní řez je známější a praktikuje se zpravidla každoročně, ten letní bývá často opomíjený, a přitom má své nezastupitelné místo. Letní řez stromy tolik nestresuje. Strom je v plné vegetaci, schopný rychle zacelit rány a zároveň už nemá tendenci vytvářet divoké přírůstky, tzv. vlky.

Navíc už velmi dobře vidíte, jak strom během části vegetační sezony skutečně povyrostl, kde má příliš hustou korunu nebo které větve stíní plodům. To jsou přednosti letního řezu.

Obecné pravidlo, kdy se vrhnout na letní prořezávku, zní: hned po sklizni. Tedy u třešní a višní klidně už v červenci, u meruněk, broskví, angreštu či rybízu v červenci až srpnu. Vhodné počasí je sušší den bez deště, nejlepší je vyrazit do zahrady po ránu, aby řezy do večera dobře zaschly a nehrozila jim infekce. Případně můžete jít do akce také navečer.

Třešně a višně: Zkraťte přerostlé výhony, které jdou mimo tvar koruny. Odstraňte proschlé, poškozené nebo křížící se větve. Snažte se udržet korunu stromu vzdušnou a světlou.

Meruňky: Po sklizni zkraťte nové přírůstky přibližně o třetinu délky. Strom tak bude více své síly směrovat do tvorby plodonosného dřeva.

Broskve: U nich je letní řez zásadním krokem, protože podporuje tvorbu plodonosného obrostu pro další rok. Větve, které už plodily, klidně můžete zkrátit až na dvě očka. Zásadou je provádět řez vždy na pupen nebo na větev směřující ven z koruny. Větší rány poté zatřete stromovým balzámem nebo štěpařským voskem, abyste je ochránili.

Jak stříhat keře

Ovocné keře se bez pravidelného řezu rychle zahušťují a slábnou. Letní řez jim pomůže udržet vitalitu v dalším roce, proto je velmi důležitý.

Angrešt a rybíz: Po sklizni odstraňte přestárlé výhony (starší než 3–4 roky) a ty, které rostou k zemi nebo do středu keře a překážejí tam. Nechte si asi 8–12 silných výhonů, a to mladé, silné větve, které budou plodit příští sezonu.

Maliny: U odrůd plodících jednou ročně (na dvouletém dřevě) se po sklizni odstraňují celé výhony, které už přinesly plody, a sice hned u země. Zůstávají jenom letošní zelené výhony. U remontantních odrůd (tedy těch, které plodí v jednom roce dvakrát) se řežou větvičky jenom po druhé sklizni, tedy až na podzim, a na to máte ještě dost času.

Ostružiny: Zkraťte výhony, které už plodily, těsně u země. Z nových výhonů ponechte nejsilnější a připevněte je k opoře. Vedlejší výhony můžete zkrátit na 30–40 cm, což posílí tvorbu květních pupenů.

Na co dát pozor

Sterilita náčiní: Nůžky i pilku před použitím dezinfikujte, stačí technickým lihem nebo alespoň horkou vodou.

Přiměřenost: Letní řez by neměl být příliš radikální, protože nejde o tvarování stromu nebo keře, ale o údržbu. Ideálně neodstraňujte víc než třetinu hmoty.

Stav stromu: Pokud je strom slabý, vyčerpaný po bohaté sklizni nebo napadený chorobou, řez omezte. Nejprve ho nechte zregenerovat.

Jak poznáte, že jste akci provedli správně?

Pokud jste si při řezu počínali správně, příští jaro bude strom či keř plný zdravých květních pupenů. Poznáte je podle kulatého tvaru (na rozdíl od špičatých listových). Keře budou mít svěží výhony a méně planých větví. Plody budou větší, sladší a snadněji dozrají. A hlavně dřevina bude působit vzdušně, zdravě a upraveně.

A co dál?

Po řezu nezapomeňte stromy a keře přihnojit, ideálně kompostem, uleželým hnojem nebo organickým hnojivem s nižším obsahem dusíku. Pomůžete tím tvorbě květních pupenů a posílíte regeneraci dřevin. Během sucha jim dopřejte zálivku. Letní řez není žádná věda, ale citlivý zásah, který vašim dřevinám prodlouží život, dodá sílu a zajistí vám napřesrok bohatou úrodu.

Vysévejte pozdní zeleninu. Například řepu nebo pozdní mrkev můžete vysít ještě začátkem srpna do říjnové sklizně, bude akorát. Vysévat můžete také listovou zeleninu, například rukolu, polníček nebo špenát.

Počátkem srpna seřízněte u rajčat horní vršky hlavních stonků, protože další plody by už nestačily dozrát. Odstraňujte výhonky. Sledujte, zda rajčata nechytají plíseň. Poškozené plody odstraňte. Aby rajčata, která dozrávají, nepukala, pravidelně je zalévejte. Pozor, voda by se neměla dostat na jejich listy. Zjistíte-li, že spodní listy rajčat jsou napadeny nějakou chorobou, okamžitě je odřízněte a spalte. Jen tak zabráníte přenosu choroby na ostatní – dosud zdravé – listy. Celé rostliny preventivně chemicky ošetřujte až do poloviny září proti plísni bramborové.

Na uprázdněné záhony můžete vysít směs rychle rostoucího hrachu, hořčice, pelušky, řepky, ovsy a bobu. Po odkvětu je posekejte a zaryjte do půdy jako zelené hnojivo. Ale pozor – jen tam, kde nechcete tyto plodiny příští rok pěstovat. Jako zelené hnojivo pro všechny záhony je výborná svazenka vratičolistá. Ze semínek vyroste rychle a v září a říjnu její květy poskytují potravu pro včely a motýly. Na podzim ji pak zaryjete do půdy.

Postarejte se o bylinky. Kvete oregano, máta i meduňka. Květy oregana jsou krásné do suché vazby. Nastřihejte si je a usušte. Sklízejte další várku bylinek – máty, majoránky, tymiánu, rozmarýnu, šalvěj a dalších. V srpnu můžete o polovinu sestřihnout levanduli – vyžene ještě jednou a lépe přečká zimu.

Trvalky, které již odkvetly, rovněž v případě potřeby přesaďte či dělte od konce srpna. Při přesazování pivoněk dbejte na to, aby byl vršek kořenového balu krytý maximálně pěticentimetrovou vrstvou zeminy. Jestliže je zasadíte příliš hluboko, nevykvetou vůbec.

Jiřinky pokvetou tím lépe, čím častěji budete odstraňovat odkvetlé květy.

Macešky, pomněnky či sedmikrásky, jež jste vyseli v červnu, vysazujte ven od poloviny měsíce.

V srpnu je vhodné začít rychlit cibuloviny, které vám budou zdobit byt o Vánocích. Už teď můžete do květináčů vysadit hyacinty a narcisy. Květináče přikryjte, aby k nim nepronikalo světlo a umístěte na co nejchladnější místo. Cibule si vytvoří bohaté kořeny pro příští pěkný vzrůst rostlin.

Co k počasí říkají pranostiky?

Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.
Hřímá-li v srpnu, praví se, že budoucího roku hojná úroda a množství deště jest k doufání.
Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.
Moc hub srpnových - moc vánic sněhových.
Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.
Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný.
Jak Vavřinec zavaří, Bartoloměj zasmaží, tak se podzimek daří.

Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno.

Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje.